LOUČENÍ
„Pověz kolik času zbývá, než příjde
loučení“, zpíval v jedné ze svých vlastních písní Hosťa
Tomášek ve skupině FOFR od roku 1993 až do roku letošního, kdy nám
oznámil, že následuje rodinu a stěhuje se do Slavkova u Brna......
Kapelu spolu se mnou a mandolinistou zakládal a nikdy ji neopustil. Společně jsme FOFR dostali z různých dětských nemocí a vyvedli z krizových situací. Na jevištích nás držel svoji baskytarou semknuté a nemilosrdně postrkoval celý to nažhavený těleso vpřed. Po roce 2000 se kapela stabilizovala a začalo se dařit. To už nešlo pouze o zkoušky a hraní. To už šlo o dobré kamarádství. No a pak přišlo ono loučení: Poslední vystoupení mimo naše město proběhlo v Hošticích u Volyně na Stodole Michala Tučného – loučili jsme se celý ten nádherný víkend. Uplně poslední koncert proběhl v předvečer dálkového pochodu na náměstí v Lanškrouně – loučili jsme se dva dny. Loučili jsme se také v naší nejoblíbenější hospůdce Na Miláně – no to byl taky koncert. Loučili jsme se i v méně oblíbené Krčmě> – to už jsem kapituloval… Věř milí Hostimile, jestli si tam někde přečteš tyto řádky, že jsem celkem rád, že už jsi pryč, neboť na to loučení nemám játra. Jinak – HODNĚ ŠTĚSTÍ.......
Následující text: Záhadná zmizení u města Milána. »»»
Milan | 7. 10. 2006 So 10.56 | Zprávy | trvalý odkaz | tisk | 736x
Komentáře k textu
- Formulář pro nový komentářJest-li na to kapelník nemá játra, tak já jo! Co se zase jednou rozloučit, nebo ještě lépe přivítat a pak rozloučit
tedy pokud to Hosťa zaplatí ![]()
